Pohádkový muzikál Popelka na ledě opět slaví úspěch

shadow

Ačkoli režisér Popelky neplánoval s představením Brno navštívit, teď je jistě rád, že to udělal. Tento víkend sklidil jeho v pořadí třetí ledový muzikál aplaus od 12 000 diváků.

Klasickou strukturu pohádky, jak ji známe z tradiční vánoční Popelky s Libuškou Šafránkovou, v „ledovém“ zpracování nenajdeme. Popelka nenajde jediný oříšek (o troje šaty ale ochuzena není), s princem se zná již od dětství a v představení se objevují úplně nové postavy, jak například pohádkový čaroděj či labutí princezna. Nové prvky byly do starého korpusu naštěstí zapracovány citlivě, díky čemuž tvůrcům zásahy do tradice odpustí i největší milovníci tradičních verzí.

Prvním z pilířů úspěchu Popelky jsou excelentní krasobruslařské výkony účinkujících, ať už v hlavních rolích, či u nejposlednějšího „křoví“. Z evropských krasobruslařů i z českých řad byla vybrána skutečná elita, která získávala svými výkony spontánní potlesky v průběhu celé show.

Druhým výrazným kladným bodem bylo technické zázemí a výprava. Za zmínku stojí minimálně živí holubi, obrovský Popelčin kouzelný kočár, kostýmy výrazné tak, že jsme je viděli i my s dioptriemi, pohyblivé jeviště a samozřejmě doprovodná videoprojekce. Jako doplněk byly v průběhu večera prodávány programy a DVD záznamy celého představení.

Prvotřídní práci odvedl jak režisér Jindřich Šimek (mezi jeho minulé práce patří i muzikál na ledě Mrazík), tak autor hudby Petr Malásek a tvůrce textů Václav Kopta. Skvělé výkony podali i zpěváci, ať už se pustili na led, či raději zůstali nohama pevně na zemi. Zvláštní uznání patří Leoně Machálkové, která byť nebruslařka, jištěna princem odvážně vyrazila na led.   

Jediným technickým zádrhelem, který jsem z pozice diváka zachytila, byl chvilkový výpadek videoprojekce. Byl ale tak nenápadný, že jsem se až po konci představení dozvěděla, že se nejednalo o režijní úmysl.

 

Jako bonus se nám podařilo v zákulisí zastihnout představitelku Popelčiny macechy Hanu Křížkovou a  vyptat se jí na některé detaily ohledně jejího působení v muzikálu.

Jak jste se k tomuto představení dostala a jak vás baví hrát v muzikálu na ledě oproti klasickému divadlu?
  Projekt muzikálů na ledě vznikl už v roce 1998 zpracováním Mrazíka. Byla to tehdy doslova bomba na naší umělecké scéně, něco úplně nového. V něm jsem hrála Marfušu a tu jsem si užila. Negativní role se mi dobře hrají, tam se můžu vyřádit. Hrát na ledě mě baví moc, je to jiné a trochu náročnější, než v divadle nebo na koncertě, ale kdybych neměla tuhle práci ráda, nešla bych do toho.

Během představení jste se objevovala jen na pódiu. Umíte bruslit?
Já neumím bruslit vůbec, zemními sporty jsem naprosto netknutá, jen jsem kdysi hrávala závodně volejbal a trochu kanoistiku.  Proto jsem se zděsila, když jsem dostala nabídku na první muzikál na ledě, protože jsem si říkala, co tam proboha budu dělat, když bruslit neumím.

 A jaká je Vaše nejoblíbenější pohádka?
To se trochu mění s léty, ale musím říct, že všechny starší, které se vždycky pouští na Vánoce. Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Tři oříšky pro Popelku nebo Mrazík, ale jsem i milovnice Spejbla a Hruvínka.

 

Popelka na ledě si vysloužila potlesk 12 000 Brňanů a sklidí další. Turné pokračuje v Praze, Bratislavě a Ostravě. Pokud chcete i Vy vidět vpravdě kouzelný muzikál na ledě, na zakoupení vstupenek máte nejvyšší čas!

Oficiální webové stránky muzikálu jsou http://popelkanalede.cz/.

Autor

Anna Jordanová
Anna Jordanová

Úspěšně se blíží k brzkému snad úspěšnému zakončení gymnaziálního studia.
 Ve mezičase protestuje proti sněhu na chodnících, kouskům ovoce v jogurtech a Maggi, naopak podporuje fenomén čajoven, odlehlých horských chat a notebooků s výkonnými bateriemi.